Alfred Stawaritsch se vydal ve strýcových stopách a vyučil se kovářem. Většinu profesní dráhy pracoval v Sigmě Lutín, kde zaškoloval učně. V roce 1989 si splnil svůj sen a zřídil si vlastní kovárnu, ve které koval až do svých sedmdesáti pěti let po boku se svými dvěma syny, kteří pokračují v řemesle se zaměřením na umělecké kovářství dodnes. Jako jeden z mála kovářů ovládá pan Alfred techniku okování loukoťových kol. Dokáže také vyrobit a opravit rozličné kovové součásti vozů. On i jeho synové spolupracovali na obnově kočárů a vozů s Václavem Obrem, tvůrcem Muzea historických kočárů v Čechách pod Kosířem. Názorné ukázky jejich zručnosti můžete vidět na populární akci Josefkol, pořádané v zámeckém parku tamtéž.

​

Pan Alfred běžně koval a opravoval zemědělské a tesařské nářadí, jako například motyky, sekery, dláta, pořezy, hřeby, ale realizoval i velké projekty. Mezi ty nejnáročnější řadí opravu barokní brány u kostela v Kostelci na Hané:

 

„Ta  brána  pochází z  roku 1747, a  když  jsme  ji  před desíti lety opravovali, byla v naprosto dezolátním stavu, takže jsme museli značnou část úplně nahradit.“

​

Kromě Josefkolu se otec se syny účastní řady domácích i zahraničních kovářských setkání: na hradě Helfštýně, na zámku v Brtnici, v  Dunajské  Lužné  na  Slovensku.  Dále jej také můžete potkat také dnů tradičního a uměleckého kovářství v rakouském Ybbsitzu. Na řadě z těchto akcí byl pan Alfred poctěn za předvedené dílo či ukázkovou práci cenou nebo čestným uznáním. Ocenění převzal též z rukou ministra kultury České republiky, když mu byl v roce 2010 udělen titul Nositel tradice lidových řemesel.