top of page
DSCF0703.JPG

Jarmila Vítoslavská
hanácké lidové kroje a výšivky

Jarmila Vítoslavská (* 1953) se již více jak padesát let usilovně věnuje záchraně a obnově hanáckého kroje. Zakládá si na detailním studiu pramenů a precizním ručním provedení.

 „Každá dědinka na Hané má svá přesná specifika – drobné rozdíly ve výšivce či mašli, její barvě, střihu rukávu... To vše patří ke kompletní harmonii dědictví naší Hané.“

Životopis

Paní Jarmilu zasvětila do tajů hanácké výšivky babička, která si vyšíváním přivydělávala, když sloužila ve Vídni. Po první světové válce se s manželem přestěhovala do Troubek, kde brzy přijala za svou tradiční hanáckou výšivku a zde také naučila vyšívati svou vnučku Jarmilu.

Koncem 60. let se paní Jarmila v Troubkách zapojila do znovuobnoveného folklórního souboru Hanák, kde největší zalíbení našla v úpravě dochovaných hanáckých lidových krojů. V pouhých dvaceti letech dokázala ušít hanáckou kordulku a posléze i svůj první kompletní hanácký kroj.

 

Práce paní Jarmily si získala širokého uznání. Procestovala značnou část Evropy, navštívila Ameriku i Argentinu. Dále také reprezentovala  Českou  republiku  na  světové výstavě EXPO 2010 v Číně. V roce 2013 jí byl udělen titul Nositel tradice lidových řemesel a za výjimečný počin v oblasti tradiční lidové kultury byla též oceněna Olomouckým krajem. Paní Jarmila dokáže ušít kompletní sváteční i všední ženský, mužský i dětský hanácký kroj, a to včetně veškerých doplňků. Při své řemeslné práci důsledně vychází z podrobného studia starších hanáckých krojů, návštěv muzejních depozitářů a z odborné literatury.

Ušití celého kompletu je časově i finančně velice nákladné. Především ruční vyšívání je velmi pracné, ale jeho autenticitu a jedinečnost nelze u krojů ničím nahradit. Mezi nejsložitější oděvní součástky patří tzv. fěrtůšek, složitě vyšívaná zástěra, jejíž výroba trvá až 900 hodin. Náročný je již první krok, kdy se musí vzor překreslit na látku. Toto mistrně ovládal manžel paní Jarmily. Pro hanáckou výšivku obecně je typická technika mřížkování či prolamování. Samotné ornamenty jsou specifické dle lokality. Například pro Troubky jsou typické slunečnice, makovice a jablíčka. Zvolená barevnost navíc určuje míru archaičnosti výšivky. Mezi starší se řadí bílá, jemně krémová a černá výšivka. Žlutá barva naopak odkazuje na mladší původ výšivky.

bottom of page