Výroční ostatková obchůzka je periodickým, každoročně se opakujícím jevem vždy v závěru masopustního období. Podle pamětníků a záznamů ve skrbeňské kronice je pravděpodobné, že „ostatke“ zde byly vcelku pravidelné do druhé světové války, po ní bylo jejich konání utlumeno. Až v roce 1955 místní sbor požárníků realizoval plnohodnotné a kompletní ostatky s hanáckým právem, průvodem masek a následnou zábavou. Akce byla nafilmována. Tento dokument se stal materiálem, z něhož bylo dominantně čerpáno při obnově zvyku v 90. letech 20. století. Do té doby byla ostatková tradice realizována sporadicky. Ve Skrbeni byla finálně tradice ostatkové obchůzky obnovena v roce 1993.

​

Vzhledem k náročnosti organizace byl stanoven čtyřletý cyklus ostatků. Průvod sestává z tradičních masek (kozel, medvěd s medvědářem,  bába s nůší,  voják  apod.). Vedou   jej   starosta a velitel hasičů v hanáckých krojích, kteří představují stárka a rychtáře. Stárek nese po celý den bohatě zdobené hanácké právo. Večer se pochovává basa. Během obchůzky bývá ještě zinscenována jednou či dvakrát „krádež“ (slepice, láhev vína) s vyplácením – k tomuto zvyku se snaží nositelé obnovit původní říkání. 

​

Předměty hanáckého či ostatkového práva v obci Skrbeň tvoří od nepaměti tři  důležité předměty. První z nich, nazývaný jednoduše jako právo, představuje dřevěnou hůl, na které jsou připevněny části ženského lidového kroje.  Symbolizuje právo obecní. Nositel – stárek, má právo a povinnost chodit v čele průvodu. Druhý atribut, rychtářské právo či ferule, tvoří malá dřevěná tyč ozdobená pentličkami. Posledním atributem je tzv. plácačka či vyplácečka. Trestají se jí na pokyn rychtáře nepoctivci a darebáci.