Polepování či  vykládání  slepičích vajec  slámou  bylo  v  minulosti  nejvíce rozšířeno na západní a jihozápadní části Hané, především na Prostějovsku, Konicku, Vyškovsku a také Boskovicku. Za typicky hanácké se nejčastěji považují kraslice barvené na černo. Ke zdobení se tradičně používala sláma z ovsa a ječmene, která je na rozdíl od žitné a pšeničné slámy měkčí a lépe se zpracovává.

​

Paní Věra používá při výrobě kraslic převážně slepičí vejce, která nejprve vyfoukne a pak je obarví v lázni na černo, červeno nebo zeleno a nechá je vysušit. Nevyhýbá se ale ani kachním, husím, křepelčím, či dokonce pštrosím vejcím. Slámu si trhá sama krátce před žněmi. Stačí jí snopek, ale vybírat musí velice pečlivě, protože ne každý druh ovsa či ječmene se na práci hodí.

 

Snopek nechává dozrát na vzduchu až do Vánoc. Slámu nikdy barevně neupravuje, naopak ve vzorech nechává vyniknout její přirozenou barevnost. Po očištění, rozříznutí a vyhlazení slámy si malým nožíkem vykrajuje požadované tvary. Ty na kraslice lepí naředěným lepidlem a s pomocí háčku. Geometrické a také rostlinné vzory si vymýšlí sama, přičemž v posledních letech se inspiruje také motivy z hanáckých výšivek. Vždy musí brát ohled na to, že každé vejce je jiné, takže se při tvorbě nevyhne časté improvizaci.

​

Každý rok paní Věra nazdobí před Velikonocemi stovky kraslic. Na kraslici z pštrosího vejce jednou použila neuvěřitelných dva a půl tisíce dílků slámy. Její tvorbu najdete nejen u nás a na Slovensku, ale také v Německu, v zemích Beneluxu, ve Francii, a dokonce také v Kalifornii.

​

Paní Věra Zdařilová pravidelně předávala své zkušenosti na četných jarmarcích a trzích po celé Moravě. Nejčastěji se účastnila velikonočních dílniček v Čechách pod Kosířem. Případné zájemce a zájemkyně velmi ráda zaučí i nyní. Jen předem upozorňuje, že nejdůležitější ze všeho je především trpělivost, trpělivost a zase trpělivost.