Nové poklady nemateriálního kulturního dědictví Olomouckého kraje

Olomoucký kraj je bohatý na dosud živé projevy tradiční lidové kultury a nemateriálního kulturního dědictví. Do této oblasti spadají nehmotné kulturní hodnoty, jako jsou folklor (hudební, slovesný, taneční), lidové zvyky a obyčeje, znalosti a dovednosti v oblasti tradičních řemesel či starých výrobních postupů. Tyto prvky si předáváme z generace na generaci. Ukotvují nás ve společnosti, pomáhají nám uvědomit si, odkud pocházíme a posilují naši kulturní identitu i vztah k domovu.

Na rozdíl od kulturního dědictví hmotného existuje dědictví nemateriální pouze díky lidem – svým nositelům. Ti ho udržují při životě a předávají dál. Pokud se tradice přestanou dodržovat, postupně zanikají. Právě proto je jejich ochrana a uchování pro budoucí generace nesmírně důležité.

Péče o nemateriální kulturní dědictví probíhá na celosvětové, národní i krajské úrovni. Olomoucký kraj tyto prvky oceňuje dvěma způsoby:

• zápisem na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Olomouckého kraje (seznam zde)

• udělením titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje (seznam všech držitelů zde)

  
  

Cílem těchto zápisů není zvyšování turistického ruchu ani komerční zviditelňování, ale především dokumentace, uchování a předávání tohoto kulturního dědictví dalším generacím – jako prevence jejich postupného zániku.

Za rok 2025 byly přidány následující položky:

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Olomouckého kraje: 

Chození s Blažejem v Dluhonicích u Přerova

Jedná se o unikátně dochovanou autentickou svatoblažejskou obchůzku. Den sv. Blažeje (3. února) na Moravě v minulosti náležel chlapeckým žákovským obchůzkám, které souvisely s dřívějším postavením učitelů a jejich nízkými příjmy. Koleda chlapců-žáků se původně stávala v podobě naturálií součástí příjmu učitelů. Na den sv. Blažeje chlapci chodili koledovat od domu k domu. Po zazpívání a předvedení doprovodných tanců dostávali většinou uzeniny, vejce, hrách, mouku aj. Do dnešních dnů se tento obyčej udržel jen ve dvou lokalitách, z nichž jedna je právě v Dluhonicích u Přerova.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje za rok 2025 obdržela:

Košíkářka Jindra Báťková. 

Při své tvorbě vychází z tradice lidového košíkářství. Její výrobky v sobě nesou, kromě stop řemeslné zručnosti, také přemýšlení o krajině, vztahu k přírodě a smyslu lidské práce. Věří, že i obyčejný proutěný předmět může nést příběh, funkci i krásu. Tato nevšední osobitá filozofie prostupuje celou její tvorbou. Plete především z vrbového proutí, zpracovává však i další přírodní materiály – svídu, pedig, ostřici nebo slámu. V jejím sortimentu se objevují nejen tradiční košíkářské výrobky jako koše, košíky, nůše, ošatky, ale i formy netradiční a experimentální, například proutěné přilby, iglú pro děti vyrobené z proutí, houpačky, altánky, stojany na mobil či láhve.